Krkonoše
Abychom se taky trošku společně socializovali a něco podnikli, plánujeme s Honzou a Maruškou podzimní přechod Krkonoš. Chytáme poslední krásný víkend v říjnu a vyrážíme z Pomezek na Snežku. První ubytování nás čeká na Luční boudě, takže žádná dlouhá trasa, ale zase to máme cestou hezký. Na Sněžce je vítr a lidi, jako skoro vždycky, takže nic novýho. Mně se nejvíc líbí cesta k Luční po chodníčku přes rašeliniště a pak samotné okolí Luční boudy. Představuju si, jak to tu vypadalo dřív, když tu místní sušili seno a pásli kozy.
Házíme batohy do společné místnosti, kde nás čeká nocleh a jdem se podívat na polskou stranu hranic. Z výšlapu se vracíme večer a protože tu mají i bezva saunu, tak se saunujem. Pak jdeme na večeři, kde se k nám snaží přidat nalitej plastickej chirurg, který si sem vyrazil s kámošema. Moc nás nebaví, takže ho necháváme ve štychu. Jdem spát a těšíme na snídani. Tu se nám daří sníst dokonce i v sedě, ale trošku nám to dalo. Maj tu holt narváno.
Ráno pokračujeme směrem k Labské boudě, kde si dáváme oběd a připojuje se Marušky kamarádka Marťa s jejím přítelem. Vyrážíme kolem Pramene Labe a nocleh nás čeká na Vosecké boudě. Honza s Maruš si povídaj o tom, jak by rádi jeli do Jižní Ameriky a Honza se mi v mezičase tlemí, že jsem si od sluníčka spálil hlavu. Si to zkus kámo.
Na Voseckou dorážíme skoro za setmění. Tahle hezká stará chata je uvnitř hrozně útulná a dokonce tu mají i klavír a dršťkovou. Berem dršťkovou, na klavír z nás neumí asi nikdo. Maruška vzpomíná na Erasmus na ve Španělsku a ostatní hlavně jedí. Na pokoj si neseme ještě trochu piva, který jsme nestihli dopít u večeře a chvíli klábosíme. Spát můžu na zemi, protože mají tak plno, že na mě nezbyla postel. No a taky proto, že jsem celý výlet spuntkoval. (Simon Sinek – We All Deserve a Styrofoam Cup)
Poslední den nám zbývá už jenom sejít do Harrachova, takže naše největší starost je, abychom stihli autobus. Moc nestíháme a to ještě Maruš musí večer frčet do Prahy. Nakonec ho zastavujeme uprostřed autobusáku. A jsme moc rádi, že nás pan řidič aka Billy Gibbons ze ZZ Top nechal nastoupit. Jsme totiž vyřízený a cesta busem tomu moc nepřidá, takže díky Honzově ségře, která nás ještě pohodově dopravila z Trutnova domů.