Podzim
S příchodem podzimu se Hradec trošku zaplňuje. Lidé se vrací z dovolených, přijíždějí studenti a důchodci v Malšovicích rázem přestávají být jedinými obyvateli. Město konečně na jeden den v týdnu ožije. Někdy je to středa, jindy zase pátek. S ubývajícím listím se mění i můj playlist. Garanda a The Strokes střídají třeba Warpaint, John Frusciante, nebo War on Drugs. Takže se jdu podívat i na Manon Meurt.
Rakovničtí shoegazeři hrají v kostele Sv. Jana Nepomuckého. Support v podobě Obelisk of Light si skoro celý odpustím, takže stíhám jenom pivo před koncem jeho setu. Lidí by mohlo být víc, ale co by jeden od těhle alternativních akcí pořádaných Menu music nechtěl. Aspoň že se vždycky dostaví hradečtí hipsteři. Všech šest.
V půlce října beru dva dny dovolenou a zvažuju, jestli vyrazit do Berlína uplně na blind, protože Pauline bude mít čas až v listopadu, nebo radši na Šumavu. Taky je nejvyšší čas moštovat, takže začínám tím, že si půjčuju od Dana v práci vercajk a jedu k našim. Po hodině a půl jsem zasranej od jablečnýho šrotu až po lokty, ale jednu skleničku se přece jenom daří vylisovat. Piju výsledek svého snažení na zahrádce k snídani jak poslední blogerka a vyrážím na tu Šumavu. Jo a taky fotíme s Koutovic. 